Dokument o Paskvilu

Dokument o historii školního časopisu Paskvil, který na ZŠ Socháňova vydával L. Kadlec a další spolupracovníci z TV VONY v letech 1994 - 1995.

 

1. díl dokumentu - Začátky -

natočeno 11.12.1999

Délka - 31 minut.
Kamera: L. Hrdlička/L. Kadlec
Režie: L. Hrdlička
Námět, scénář : L. Kadlec
Účinkují: L. Kadlec, L. Helcl, L. Hrdlička, T. Čižmár (jen na 2s)

Obsahuje:
        Založení Paskvilu
        1. číslo Paskvilu

 

2. díl dokumentu - nejlepší čísla -

natočeno 12.12.1999

Délka - 28 minut.
Kamera: L. Hrdlička/L. Kadlec
Režie: L. Hrdlička
Námět, scénář: L. Kadlec
Účinkují: L. Kadlec, L. Helcl, M. Šimána, L. Hrdlička
Obsahuje:
        2. číslo
        3. číslo

 

3. díl dokumentu - 4. číslo, odkaz paskvilu -

natočeno 5.11.2006/24.12.2006

Délka : N/A
Kamera : Helcl/Kadlec/Hrdlička
Režie : L.Helcl/ L.Kadlec
Námět, scénář: L. Kadlec
Účinkují: L. Kadlec, L. Helcl, L.Besser, L. Hrdlička, Martin Šimána

Obsahuje :
        4. číslo
        Odkaz Paskvilu
        Beseda o Paskvilu

 Dotočeno o 7 let později z náhleho popudu L.Helcla za souhlasu L.Kadlece.

==========================================================================

Předloha pro dokument

Napsal: Lukáš Kadlec dne 26.11.1999

 
1. část – vznik Paskvilu
Předmluva od L. Kadlece

Bylo to v roce 1994. Tehdy jsem navštěvoval základní školu v Socháňově ulici a chodil jsem do třídy 8.D. Co vlastně stálo za zrodem tohoto časopisu, který se nesmazatelně zapsal do dějin 8.D.? Byla to touha po slávě nebo to byl jen pokus, který z neznámých důvodů vyšel? Těžko říct. Bylo v tom asi obojí. V roce 1999, kdy píšu tyto řádky, mi už ale spousta detailů uniká v propadlišti dějin. I přesto se ale budu v tomto dokumentu snažit o co nejreálnější a nejpravdivější podání tehdejších událostí.
 
Nápad
Představte si typickou vyučovací hodinu na základní škole. Dejme tomu, že je to hodina fyziky. Je už kolem poledne, spousta žáků již slova učitelky nevnímá a někteří se dokonce mezi sebou baví. Hned před katedrou jsem seděl já, Lukáš Kadlec, a Lukáš Helcl. Za námi seděli M. Šimána a Ladislav Besser. Právě při jedné takovéto hodině jsem dostal nápad, že bychom mohli založit časopis. Nejdřív jsme to s L. Helclem brali spíš jako legraci a povídali jsme si, co by tam jako mělo bejt. Já jsem se v té době hodně zajímal o počítače a hry, a tak jsem samozřejmě navrhoval recenze her a návody na jejich dokončení. L. Helcla zas napadla imaginární hitparáda, kterou bychom vymejšleli. Nicméně jsme to pak oba vypustili z hlavy. Mně to ale nedalo a doma sem aspoň napsal recenzi na hru Prince of Persia. O několik dní později jsme se s Lukym k tomuto nápadu vrátili a prodiskutovali ho s L. Besserem a s M. Šimánou. Ti si nejprve mysleli, že si z nich děláme legraci, ale nakonec jsme je s Lukym přesvědčili, že zkusíme jedno číslo vydat.
Tímto tedy bylo rozhodnuto, že časopis výjde. Teď zbývalo to hlavní – vymyslet název a obsah.
(Rozhovor s Helclem, Besserem a Šimánou – jak to viděli oni?)

 
Výběr názvu
Jak se vlastně vybírá název k filmu nebo k časopisu? Většinou má název nějakou souvislost s obsahem, ale to samozřejmě nebývá pravidlem. Také je dobré, když je název trošku “šokující”, aby přitáhl hodně čtenářů. To sem si tehdá ještě neuvědomoval, a tak jsem nad vymejšlením názvu ztrávil hodně hodin. No tak nejprve mě napadl název “Puberťák”. Nevím proč, ale hned od začátku jsem ho neměl rád, a tak jsem ho za chvíli zavrhnul. Já jsem se totiž tehdá za puberťáka nepovažoval (i když jsem jím asi byl – bylo mi 14). Druhý název, který mě napadl přímo ve škole, byl název “posel” ten se mi, a po pravdě řečeno i dnes, líbí víc. Název “posel” měl totiž vyjadřovat posla zpráv a informací. Ostatním zakládajícím členům časopisu (Helcl, Šimána, Besser) se ten název ale nelíbil, a tak jsem musel přemejšlet dál.
Rozhovor s M. Šimánou, L. Helclem a L. Besserem o názvech (např. proč se jim nelíbil “posel” atd.)

Jak už se říká, do třetice všeho dobrého a mě napadl název “Paskvil”. Nevím už ani jak jsem na něj přišel, prostě mě napadl. Ostatním redaktorům tento název nevadil a tak jsme ho začli používat. Název “Paskvil” alespoň ospravedlňoval mizernou kvalitu prvního čísla.

Výběr obsahu
Uvědomovali jsme si, že jelikož bude Paskvil určen pro celou třídu, nevystačíme v něm jen s recenzema her, ale musíme napsat i nějaké rubriky, které by zaujali širší okruh čtenářů. Takže jsme vsadili na bulvár, zvířata, comix a různé informace. Já jsem se rozhodl, že do 1. čísla použiji tu recenzi hry Prince of Persia. Lukáš Helcl opsal z časopisu Hrom nějakou tu senzaci a já napsal článek o Manchesterském teriérovi. Tak to jsme měli ten hrubý obsah. Jelikož Paskvil měl být časopis třídy 8.D., dostali jsme nápad, že v každém čísle budeme uveřejňovat rozhovor s jedním žákem.

 Přípravy na vydání
Měli jsme tedy název a značnou část obsahu, ale jediné, co nám ještě scházelo, byl způsob výroby a “distribuce” Paskvilu. Paskvil jsem tehdy chtěl vyrábět na PC v programu Amipro. Problém byl ale v tom, že moje tiskárna moc nefungovala a hlavně jsme potřebovali někde ty čísla kopírovat. Dohodli jsme se tedy, že Martin Šimána je bude kopírovat u své mámy v práci. Tam to ale nebylo 100%-ně jisté. Jednou jsme se vydali se třídou ke kostelu ve starých Řepích, a tam, na lavičce před kostelem, jsme probírali poslední přírpavy k vydání Paskvilu. Zaslechl nás spolužák T. Xaver a začal se o náš Paskvil zajímat. T. Xavera hodně zajímala novinařina a po krátké debatě se nabídl, že nám bude Paskvil kopírovat a bude nám do něj přispívat. Vzali jsme ho tedy do redakce. Teď nás tam bylo už pět – Já (Lukáš Kadlec), Lukáš Helcl, Martin Šimána, Ladislav Besser a Tomáš Xaver. Tomáš Xaver nám do Paskvilu přispěl svým příběhem o Terterorovi. V tomto příběhu se sice většina z nás moc nevyznala, ale nebylo pochyb o Tomášově talentu.

1. intermezzo - přezdívky

Jelikož jsme si nebyli jisti úspěchem pilotního čísla, rozhodli jsme se, podobně jako v časopise Score, použivat přezdívky místo našich jmen. Například já jsem si dal přezdívku Klk, podle stejnojmenného útvaru v lidském střevě (neptejte se mě proč. To už nevim). Martin Šimána měl přezívku Prost, Ladislav Besser měl ?, Lukáš Helcl byl Luk, Lukáš Hrdlička měl Zuko a Tomáš Xaver byl B.RAK
(Rozhovor o přezdívkách. Proč jste si zvolili právě tuto přezdívku?)

 2. část – průvodce Paskvilem
1. číslo – vyšlo 7.10.1994
Obsah prvního Paskvilu byl tedy skoro na světě. Samozřejmě, v každém správném časopise má být i comix a ani Paskvil nebyl vyjímkou. Původně jsme mysleli, že by ho mohl nakreslit Ladislav Besser, který tak obstojně kreslil příběhy o svém Ajgorovi, ale nakonec jsme se rozhodli pro Lukáše Hrdličku, jehož příběhy o IPJ byly pověstné dějem a vránami. Lukáš Hrdlička se rozhodl, že v Paskvilu začne otiskovat svůj comix “Vetřelci znovu útočí”.
 

Rozhovor s T. Čižmárem
Co se týče rozhovoru, dohodli jsme se, že ho uděláme se spolužákem Tomášem Čižmárem, který tehdy nebyl ve třídě příliš oblíben. Z tohoto důvodu se bohužel rozhovor moc nepovedl. Tomáš Čižmár nejprve nechtěl o rozhovoru ani slyšet, protože v té době měl nějaké neshody s Martinem Šimánou a souhlasil jen s tím, že se ho bude ptát jeho kamarád Lukáš Hrdlička. Jak už jsem předeslal, vzájemná averze Čižmára a Šimány se na tomto rozhovoru dost podepsala.

Paskvil: “Kamarádíš s M. Šimánou?”
Čižmár: “To bych musel bejt trhlej!”
Paskvil: “Co se ti na něm nelíbí?”
Čižmár: “Protože považuje ty bez počítače za méněcennou rasu.”
Na konci rozhovoru následuje komentář M. Šimány, který zase zpochybňuje Čižmárovu lásku k horám atd. Na tomhle rozhovoru jsem si uvědomil, že jako šéfredaktor (samozvaný) bych k dalším takovým rozhovorům neměl dát souhlas a snažil jsem se, aby se vzájemné averze nijak nepromítaly do Paskvilu.

Tento rozhovor byl ale příčinou ještě další neshody uvnitř redakce. Šlo totiž o můj komentář “Hodně změněné téma – pozn. redaktora Klka.”. Ostatním členům (zejména Šimánovi a Besserovi) se nelíbilo, že zasahuji do článku. Ja si ale myslím, že touto poznámkou jsem článek nijak neochudil nebo nezměnil jeho smysl. Jenom jsem konstatoval menší smysl otázky. Jiné by to bylo, kdybych se pod tu poznámku nepodepsal.
(rozhovor s Šimánou a Besserem o této poznámce)

 Terteror
Terteror vypráví o bitvě lidí s roboty v roce 2592, kteří ovládají zem a lidi musejí žít v podzemí. Jsou tedy vysláni dva nejmodernější roboti lidí – Terteror 6000 a LX-50 (Lexa), kteří mají za úkol zničit centrální počítač zlých robotů. To se jim nakonec po strastiplné cestě podaří. Pak město lidí čelí útokům nějakých vos, ale další díly Terterora už nestihly v Paskvilu vyjít a tak další děj je mi neznámý.

 Zábava
V rubrice zábava se nacházel videotip od našeho odborníka přes video Lukáše Helcla. Ten čtenáře informoval o filmu Brian Scan
(rozhovor s L. Helclem nejen o videu)

Pak se zde vyskytovaly vtipy, které byly dalším zdrojem neshod v redakci mezi L. Kadlecem a L. Helclem, M. Šimánou a L. Besserem. Šlo o parodii reklamu na jar, ve které se vyskytovalo slovo “z prdele”. Tenhle vtip jsem tedy L. Helclovi odmítl otisknout a on byl kvůli tomu naštvanej (je ale zajímavé, že v pořadu TV VONA – TABU to byl právě L. Helcl, kterému vadil vtip s hovnem).
(Rozhovor s L. Helclem a M.Šimánou)
Poslední částí Zábavy byly “Martinovi tanky”. Už ani nevím, proč jsem je tam vlastně dal, asi na zaplnění místa. Šlo o tanky, které si M. Šimána vyráběl při hodinách z gumy a tuhy od propisky.

Zprávy
Tyto zprávy napsal Tomáš Xaver a byl to vlastně jeho první článek pro Paskvil. Bylo zde 5 zpráv různého zaměření, které Tomáš posbíral z novin.

Hry na PC
Tohle je moje “slavná” recenze na hru Prince of Persia. Když jí teď po 5-ti letech znova čtu, divím se, že jsem jí vůbec otisknul. Již ten začátek: “Dnes vás seznámím se starou, ohranou a nudnou, ale roztomilou hrou…”. Celkový popis hry je dost zmatený a pro laika asi nepochopitelný. Totéž se týká i triků na hry, které na této stránce byly.

Zvířata
Na této stránce jsem opsal popis Manchesterského teriéra z Velké knihy o psech. Bohužel ani tento můj článek neměl výraznější kvalitu právě vzhledem k jeho malému rozsahu. Stihl jsem tam totiž popsat jen jak ten pes vypadá. Na této stránce byl i můj obrázek “trojnohého koně s jezdcem”, který jsem nakreslil v Paintbrushi. Je to otřesný.
 

Senzace
Lukáš Helcl opsal článek z časopisu Hrom o tom, jak 320 dětí zemřelo na srdeční infarkt po tom, co si léčily uhry v páře.

 Titulní strana
Designem titulní strany jsem se zabýval já. Návrh jsem měl hotový již z “dob” Posla a jenom jsem ho přejmenoval na Paskvil.
(Lukáš Kadlec na kameru názorně popíše design první stránky)
Na titulní stránce jsem čtenáře seznámil s časopisem a s jeho rubrikami a dal jsem tam dva obrázky. První obrázek -–květiny – jsem vybral z galerie programu Amipro a druhý obrázek – robot Terteror – nakreslil mladší bratr T. Xavera, i když původně ho měl nakreslit (a kupodivu nakreslil) Tomáš Čižmár.

Z redakce
V této rubrice jsem vždycky řešil redakční věci a věci, které se týkaly organizace Paskvilu. (Známá je například věta ze 4. Paskvilu z této rubriky: Tentokrát se v redakci Paskvilu moc změn neudálo. Jen jsme vyhodili Worfa…)
V prvním čísle zde byla i věta o tom, že pokud se ukáže, že není o Paskvil zájem, přestaneme ho vydávat. Jak je vidět, zájem byl, a tak jsem šli do dalšího čísla.
Taky se zde vyskytovala i naše první “kachna” o tom, že jistý žák X.Y. (R. Mikšovský) chce založit konkurenční časopis.

Distribuce Paskvilu
Paskvil byl zhotovován ve čtyřech kopiích, z toho jedna (originál) byla uschována v redakci (většinou u T. Xavera). Pamatuju si, že jsme je v sedm hodin ráno v prázdné třídě pověsili na nástěnku a pak nenápadně sledovali reakce čtenářů, kteří si se zájmem náš výtvor četli.

 2. intermezzo – úspěch Paskvilu? Ano či ne?
Jak to bylo s úspěšností Paskvilu? Já si myslím, že většina třídy si ho přečetla a že mezi nimi převládaly kladné reakce na Paskvil. Později se vždycky dost lidí ptalo, kdy zas výjde Paskvil a hodně lidí si jej půjčovalo domů k přečtení atd. Je pravda, že se vyskytovaly i záporné reakce. Zejména po třetím čísle, kdy se od Paskvilu “odloupla” půlka redakce a začala ho kritizovat a pokreslovat.
(Rozhovor s ostatními – názor na první číslo Paskvilu)

 2. číslo – vydání 10.11.1994
V této době odjel Martin Šimána do zahraničí (do Švýcarska) a Lukáš Helcl odletěl na Kanárské ostrovy. Naštěstí ale stihl napsat recenzi na hru Shadow dancer a senzace. Jelikož pro další události měla recenze na hru Shadow Dancer veliký vliv, začneme s ní.


Hry – Shadow Dancer – Secret of shinobi
V této recenzi celkem dobře popsal Lukáš Helcl hru z Master systemu. Tato recenze ovšem znamenala rozpad první paskvilovské redakce. Důvodem pro to byla má poznámka pod recenzí (zdůrazňují pod, nikoliv v ní - tudíž do samotné recenze jsem nezasáhl) – “Tato hra má nesmyslné šéfy (babička…) –KlK-”

Lukáš Helcl byl dost naštvanej, že mu prý do recenze zasahuju a že sem tu hru ani nehrál, což byla pravda, ale podle mého názoru by recenze měla hru vystihovat takovou jaká je a jestli má tato hra jako šéfy - robota, vlak, babičku a prodavačku květin - tak jsou to u mě nesmysly a budou to pro mě nesmysly pořád. Podstatné je ale to, že L. Helcl, L. Besser a M. Šimána mě nařkli z cenzury (poukazujíc při tom na 1. číslo a mojí poznámku v rozhovoru s T.Čižmárem a na ten nepovolenej vtip) a opustili redakci.
(rozhovor s M. Šimánou, L. Besserem a L. Helclem)

 Titulní stránka
Tu jsem vytvářel opět já, s tím, že jeden obrázek (jakýsi pokus o kresbu basketbalového míče) nakreslil T. Xaver. Na této stránce jsem také vyslovil názor, že toto číslo bude lepší než to 1. (a byla to pravda) a také jsem tam otiskl první inzerát.
 

Obsah 2. čísla
Hned po úvodní stránce se na vás vyvalí druý díl Terterora od Tomáše Xavera. Na další stránce byla výše popsaná recenze na hru Shadow dancer od L. Helcla. Také jsem zde seznámil čtenáře s trikem na hru Wolfenstain 3D. Následuje můj článek o psech – tentokrát jsem si vzal na mušku plemeno setrů. Také zde byla uvedená tabulka her podle našeho redakčního hodnocení, které jsme vytvořili při jedné hudební výchově… . Na stránce zajímavostí se nacházejí senzace L. Helcla a Záhady, které jsem přepsal z knihy A.C. Clarka – svět záhad. Tentokrát jsem si zvolil záhadu jezerní příšery z jezera Opogo. Následuje rozhovor s Fr. Pechlátem, který jsem po předcházejícím rozhovoru s T. Čižmárem radši uskutečnil sám. Ptal jsem se ho na různé otázky o rybaření a taky na to, zda se mu líbí Paskvil.
PECHLÁT: “Jsou tam skvělé paskvily!”
PASKVIL: “Vítám tě mezi nimi!”
Touto větou jako bych předběhl události, které následovaly - a to příjmutí Franty Pechláta do Paskvilu jako redaktora. Na další stránce byla další premiérová rubrika – písnička. T. Xaver vybral Don´t cry od Guns ´n roses a já jí na psacím stroji přepsal do Paskvilu. Pak už jen následovala rubrika Z redakce, ve které jsem mj. zveřejnil záměr o uskutečnění soutěže krásy o miss 8.D.

Comics
V tomto čísle se opět vyskytoval comics (dokonce 2 strany!) “Vetřelci” od L. Hrdličky. Děj příběhu se se točil okolo vesmírné stanice Berrard 5, ze které přestaly chodit signály. Jakýsi J. Roberts byl tedy poslán, aby to prozkoumal. Bohužel, toto číslo bylo poslední, které comics obsahovalo. L. Hrdlička (Zuko) sice v redakci zůstal, ale na další díly comixu jaksi pozapomněl a my tak trochu taky.
(rozhovor s L. Hrdličkou)

 Konec 1. redakce
Paskvil tedy opustili 3 redaktoři - tj. polovina jeho redakce. Mně samotnému bylo nejvíce líto odchodu L. Helcla, který jako jediný z těchto třech něco pro Paskvil udělal. L. Besser a M. Šimána se téměř nečinili a když jsem je před tím několikrát žádal o článek, vždy se nějak vymluvili.
Na druhý Paskvil tato změna ještě tedy vliv neměla. Jak už jsem avizoval, přijali jsme do Paskvilu dalšího redaktora Františka Pechláta (vybral si přezdívku Mrk), který si vzal na starost rubriku Akva-tera a pořádání volby miss 8.D. Pak jsem trochu neuváženě přijal do Paskvilu Tomáše Čižmára (pseudonym Worf) a zároveň ho poprosil o článek o psech. Ten však ani do dvou týdnů nedones a sám nakonec navrhl, že odejde.
(Rozhovor s T. Čižmárem)

 3. intermezzo
Jak jsem již naznačil, L. Besser a M. Šimána téměř nic pro Paskvil neudělali. Jejich odchodem jsem sice nebyl potěšen, ale zároveň mi to ani moc nevadilo. Alespoň jsem nemusel na konci vypisovat tolik pseudonymů. Horší bylo to, že začali Paskvil otevřeně kritizovat. Pokud by to byla kontruktivní kritika, tolik by mi to nevadilo a snažil bych se jí zabývat. Tady ale šlo spíš o pomstu. Další dvě čísla, která vyšla, pak L. Besser a M. Šimána pravidelně pokreslovávali (naštěstí né všechny výtisky) a podobně zesměšňovali. Na jejich stranu se později přidal i spolužák Faltys. Nevím, co tím pokreslováním chtěli dokázat nebo získat. Zatím mi to nikdo z nich nevysvětlil. Nicméně budiž jim to odpuštěno jako akt mladické nerozvážnosti :).
(Rozhovor s L. Besserem a M. Šimánou, zhodnocení 2. paskvilu)

 3. číslo – datum vydání – 23.1.1995
Toto číslo vyšlo se značným zpožděním oproti původnímu záměru (více než 2 měsíce po 2. čísle). Průměrný počet dnů na výrobu jedné stránky byl 5,5. Toto číslo bylo sice obsahově na výši, ale graficky utrpělo mými problémy s počítačem a tiskárnou. Výsledkem toho bylo to, že T. Xaver musel na Macovi přepsat několik stránek, které jsem se neúspěšně snažil vytisknout doma na PC.

Titulní stránka
Zde je na první pohled patrné, že z grafikou není něco v pořádku. Také je zde omylem uvedeno, že v Paskvilu se nalézá rozhovor s třídní učitelkou Pačesovou, který se ale neuskutečnil, protože nikdo s ní nechtěl ten rozhovor udělat. Na titulní stránce je i jeden obrázek vojáka, pocházející z galeria Amipra.

Obsah paskvilu
Excalibur show – v tomto článku pěkně T. Xaver popsal své zkušenosti z návštěvy Excalibur show.
Terteror – dokonce 2x!
Hry na PC – Tohle je asi moje nejzdařilejší recenze na hru, která v Paskvilu vyšla. Ta hra se jmenuje “Tajemství oslího ostrova”. Jediné, co bych nyní té recenzi vytkl je asi špatná čitelnost textu způsobená výše uvedenými problémy s PC.
Akva-tera – Debut Fr. Pechláta pojednávající o stavbě akvária. Velmi zajímavý článek, ve kterém je vidět, že se Franta o tuto problematiku opravdu zajímal.
Kytara – v tomto Paskvilu jsem přišel s nápadem naučit čtenáře základům hry na hudební nástroj. Jelikož kytara patří mezi nejvíce rozšířené, zvolil jsem ji. Bohužel i zde se projevily potíže s grafikou, která díky xeroxu trochu utrpěla.
Písničky – Tomáš Xaver vybral písničku od skupiny Queen – The show must go on
Zprávy – Zde jsem opsal zajímavé články z novin. Na této stránce ale byla závažná informace o tom, že J. Faltys krade. Bylo to podloženo výpověďmi několika svědků, kteří tvrdili, že u nich J. Faltys kradl. Já a T. Čižmár jsme si skutečně ověřili, že kradl nejen Faltys, ale i R. Mikšovský. V Paskvilu byla totiž uvedena informace o tom, že Faltys disketu ukradl. Ve skutečnosti ale tu disketu ukradl R. Mikšovský. Tímto se za tuto nepřesnost omlouvám, nicméně Faltys ukradl pár jinejch věcí (ve školních dílnách) a to jeho vinu nesmývá, spíše naopak.
Psi – Stručně jsem popsal Pekingského palácového psíka
Game book club – Pechlátův a Xaverův nápad na klub, ve kterém by se fandové knih Gamebook dělili o knihy s ostatními. Bohužel se tento nápad nijak v praxi nerealizoval.
Poslední rubrikou byla jako vždy rubrika Z redakce. V té jsem čtenáře informoval o změnách v redakci. Udělal jsem zde asi chybu, že jsem spolu s jejich pseudonymy uveřejnil i jména, ale na druhou stranu jim to, myslím, neuškodilo. Taky je celkem zajímavé, že T. Xaver si změnil přezdívku z B.RAKa na Shinobiho. Už ani nevím, co ho k tomu vedlo.

Taky zde byla informace o uskutečněné soutěži o nejsympatičtějšího kluka třídy. Zde bych to rád uvedl na pravou míru. Tahle soutěž se konala 22.12.1994, tj. v den, kdy jsme měli ve škole nějakou diskotéku a předvánoční program. Většina spolužáků byla na té diskotéce nebo vůbec ve škole nebyla a ve třídě jsme zůstali tři kluci (já, Pechlát a Besser) a asi čtyři holky, které si mezi sebou zvolili následující pořadí z celé třídy: 1 – Pechlát, 2 – Besser, 3 – Kadlec. (první tři v pořadí dostali cenu – kondom :) ). Chtěl jsem tím tedy říct, že tato soutěž neměla s Paskvilem nic společnýho a ani výsledky moc neodpovídaly realitě.

K rubrice Z redakce se váže ještě jeden případ. Je tam popsána reakce M. Šimány na otázku, zda se nechystá založit konkurenční časopis. On odpověděl “Možná”. Bohužel teď v roce 1999 stále tvrdí, že nic takového neřekl a že jsem si to vymyslel. Škoda že jsem tehdá neměl diktafon. Ten by se asi divil.
(Rozhovor s M. Šimánou) (Zhodnocení 3. Paskvilu)

 
Anglický Paskvil
Tohle je taková malá kapitolka v celé historii Paskvilu. V hodině angličtiny jsme totiž dostali (celá třída) za úkol vytvořit časopis v angličtině. Bylo to rozdělené na několik skupin po třech žácích. Já jsem byl tedy v trojici s T. Xaverem a Fr. Pechlátem a vydali jsme jedno číslo anglického Paskvilu. Bohužel jsme ale neměli volnost ve výběru článků a museli jsme psát např. Our team a podobné věci. Já měl už připravený celý úvodník a recenzi na hru Stunts, ale nakonec jsem to nemohl použít. Troufám si tvrdit, že mezi těmito angličtinářskými časopisy byl paskvil jeden z nejlepších. Konkurovat mu mohl jen časopis “People” :). Martinkové a M. Černé.

4. číslo – vydáno 27.2.1995
Toto je poslední číslo, které vyšlo. Co se týče jeho kvality, řekl bych, že je na tom zhruba stejně jako číslo 3. s tím rozdílem, že zde už nejsou problémy s grafikou, takže výsledný dojem je lepší.
Na titulní stránce je velký obrázek “Paskvil ve výrobě” a také je tam upozornění na to, že Paskvily jsou na čtení a né na čmárání.

 

Volba MISS
Tenhle nápad dostal nejspíš Fr. Pechlát, který to celé organizoval. Volba probíhala tím způsobem, že jsme obcházeli jednoho kluka po druhém a dotazovali jsme se ho na jeho volbu. Takhle jsme obešli skoro celou třídu, až nám chyběl jen hlas Martina Šimány, který byl ten den nemocen. Situace byla o to zapeklitější, že první dvě holky (Brátková a Plevková) měly stejný počet hlasů – 6. Zašli jsme tedy odpoledne za Martinem, ale někdo (já myslim že to byl Pechlát) mu řekl, jaký je stav hlasů. A Martin, jelikož neměl Plevkovou moc v lásce, dal hlas Katce Brátkové a ta tedy vyhrála. Velmi by mě zajímalo, jestli by pro ní hlasoval, kdyby nebyl věděl, že má stejně hlasů jako Plevková. Pokud by vás snad zajímalo, pro jakou holku sem hlasoval já, tak vězte, že to byla Magda Černá, která se mi tehdá líbila.

K. Brátkové jsme pak jako cenu koupili připínací placku s nápisem: “Sexuální škola. První lekce zdarma.” – nějak tak to bylo. K volbě miss se ještě vztahu další nešťastný nápad (můj nápad), že holky se můžou dotázat na své umístění u Fr. Pechláta. Dopadlo to tak, že každá věděla, jak se ta druhá umístila, protože Franta to pak začal říkat všem.

Obsah
Jan Werich – k výročí 90. Narozeninám Jana Weicha jsem napsal jeho krátký životopis. Bohužel den před vydáním Paskvilu jsme s celou třídou byli na pořadu o Janu Werichovi, a tak si většina lidí myslela, že jsem to opsal z toho.
Na té samé stránce popsal F. Pechlát psa knírače. Až později jsem si uvědomil, že asi nebylo úplně nejvhodnější dávat Jana Wericha a rubriku o psech na jednu stránku.
Záhady – tentokrát jsem zpracoval záhadu o duchách. Opsal jsem to z knihy A.C.Clarka – svět záhad.
Hry na PC – Popsal jsem zde formule od firmy Accolade. Bohužel tato recenze je zase trochu zmatená a pro laika asi těžko pochopitelná.
Následují dvě strany Terterora. Na další stránce je kurz kytary, který již dopadl lépe než ve 3. čísle. V tomto Paskvilu byla i písnička s akordama – Montgomery. Pak následovala rubrika Akva – tera Fr. Pechláta. Popsal v ní některé rybičky a žábu. Na té samé straně jsme zveřejnili i výsledky volby miss. Na to navazoval rozhovor s vítězkou K. Brátkovou, který dělal T. Xaver (vzpomínám si, že ten rozhovor dělal v hodině chemie). Poslední rubrika – tradičně Z redakce. Bylo tam info o vyhození T. Čižmára. Taky tam byla vyhlášená soutěž o maskota Paskvilu. Bohužel se nikdo nepřihlásil a další číslo už nevyšlo.
(Rozhovory – názor na 4. číslo Paskvilu)

 4. intermezzo – přinesl něco Paskvil? Aneb bylo to vůbec k něčemu?
Já si myslím, že určitě Paskvil přinesl trochu “oživení” do třídy 8.D. Nemyslím si sice, že by to byl nějaký super-časopis, ale na druhou stranu si myslím, že, snad kromě prvního čísla, zas tak špatný nebyl. Je ovšem těžké po tak dlouhé době Paskvil objektivně soudit. To bychom museli znát názor více lidí z bejvalé 8.D. Jeden neodiskutovatelný přínos ale Paskvil určitě měl – a to hlavně pro nás – autory. Za ty čtyři čísla jsem se totiž naučil, že vydávat časopis a řídit kolektiv je velmi těžké a jsem rád, že jsem si to zkusil. Nevím, kdybych byl dnes v podobné situaci, jestli bych se do toho znovu pouštěl. Opravdu nevím.
(rozhovor s Helclem, Hrdličkou, Šimánou a Besserem – celkové zhodnocení)

5. číslo??? Asi ne…
Po vydání čtvrtého Paskvilu jsme se začali učit na přijímačky na střední školy a na Paskvil nám nezbýval čas. Na konci května jsme se snažili začít pracovat na 5. Paskvilu. Já jsem například vytvořil parodii na školní časopis “Socháněk”, napsal jsem recenzi na hru Stunts, přepsal povídku od Šimka a Grossmanna, Tomáš Xaver zas napsal článek o záhadách (UFO), ale až asi 10 dní před koncem školního roku jsme se dostali k rozhodnutí zda 5. Paskvil vydat. Já jsem byl zastáncem vydání pouze té parodie Brdník, protože bychom nestihli celý Paskvil za 10 dní dodělat. T. Xaver zase chtěl udělat celý Paskvil. No, skončilo to menší rvačkou a tím i zrušením 5. čísla Paskvilu.

Brdník
Jak už jsem zmínil, Brdník obsahoval parodii na školní časopis “Socháněk”. Byla v něm například parodie na článek Modré z nebe, který vyšel v Socháňku. Já jsem tu parodii pojmenoval Síra z nebe apod.

Rekapitulace
Vydány 4 čísla. V redakci se vystřídalo celkem 8 lidí, z toho tři to vydrželi od 1. čísla až do 4. čísla.
Lukáš Kadlec – KLK
        Úvodníky 1. – 4.
        Z redakce 1. – 4.
        Hry na PC 1.,3.,4.
        Psi 1.-3.
        Vtip 1.
        Triky 1. – 2.
        Tabulka her 2.
        Záhady 2. a 4.
        Rozhovor 2.
        Písničky 2. a 4.
        Kytara 3. a 4.
        Zprávy 3.
        Jan Werich 4.
        Volba miss 4.

Tomáš Xaver – B.RAK/SHINOBI
        Terteror 1. – 4.
        Zprávy 1.
        Excalibur show 3.
        Písnička 3.
        Rozhovor 4.

Lukáš Hrdlička – ZUKO
        Comicsy 1. – 2.
        Rozhovor 1.

František Pechlát - MRK
        Akva-tera 3. – 4.
        Gamebook club 3.
        Psi 4.


Lukáš Helcl - LUK
        Videotip 1.
        Reklama 1.
        Senzace 1.-2.
        Hry 2.

Martin Šimána – PROST
        Nic.

Ladislav Besser - ?
        Nic.